Ustanovující schůze konaná dne 15.března 1896 v "hotelu Bláha", kde byl zvolen výbor. Prvním předsedou se stal Karel Vacek, jeho náměstek Leopold Kamberský, jednatelem se stal učitel František Strnad, pokladníkem se stal odborný učitel Rudolf Maděra, členy výboru pak František Maděra ze Zvěstonína, František Rajtýr z Vlásenice a František Martínek z Orlova.

Členů na počátku 78 zapsáno. Přednášky, které mocně na lid působily, konali činovníci spolkoví a jiní včelaři v různých mistech. I kočovní učitelé včelařství, Jan Boháč z Plané nad Lužnicí a Karel Salus s Chotovin, proslavili zde velmi poučné přednášky. Jako host přednášel zde i proslulý farář z Jesenice Antoním Lego.

V roce1900 proměněn včelařský spolek ve včelařsko - ovocnický spolek "Roj".Obec zdejší předala pak obecní školku do správy nového spolku a učiněna smlouva s obcí stran prodeje stromků. Ve školce bylo 5164 stromků, ale byly zničeny živelní katastrofou dne 19. července 1903 úplně! Spolek byl nucen obstarat nákup ovocných stromku odjinud a od roku 1908 byly členům spolku teprve stromky prodávány.

Schůzí po dobu 12 let spolku, tj. do roku 1908 bylo vyprodáno 82 a sice v Jistebnici 68, v Nadějkově 9, pak po jednom v Opařanech, Borotíně, na nádraží, ve Vlásenici a Orlově. Na schůzích bylo v průměru 70 osob a i nečlenové měli k odborným schůzím přístup. Přednášky konali odborně činovníci spolku, zejména Šimon Churáček, František Kašpar, Josef Kepl, Emanuel Pravda, Karel Vacek a František Vlk.

Spolek měl v majetku včelařské přístroje, které členům půjčoval. Úspěchem spolku bylo obeslání výstavy v Č. Skalici r. 1897 a r. 1902 výstavy v Táboře. Dále byly konány o vánočních svátcích "dýchánky", kterých se i dámy zúčastnili.

Velikým nedostatkem je, že se nezachovali doklady o včelařském dění v období r. 1908-1930. První zachované doklady a to zápisy z výborových, členských a výročních schůzí jsou z roku 1930.

V roce 1932 vystoupili ze spolku včelaři z Nadějkova a založili vlastní spolek. V březnu 1941 vystoupili další členové z důvodu, že byl založen včelařský spolek v Opařanech.

V roce 1943 byl dle nařízení protektorátní vlády v Čechách změněn název jen na " Včelařský spolek".

 Po roce 1945 probíhali různé organizační změny. V Praze vznikla "Jednota včelařů". V jejím včele pracovali osvědčení včelařští pracovníci.

V únoru 1948 byl do "Jednoty včelařů" v Praze a do zemských ústředí včelařů v Praze, Brně a Opavě jmenován národní správce Ladislav Böhm. Byly sloučeny včelařské časopisy Český včelař, Včela moravská, a Slezký včelař v jediný časopis pod názvem "Včelař".

V březnu 1948 na ustanovující schůzi byli zjednoceni včelaři z celé republiky v jeden " Československý svaz včelařů " a v Roce 1969 po vytvoření federace byl opět přejmenován na "Svaz českých včelařů".

 

Také se konali různé kulturní akce:

V roce 1932 kurz medového pečiva

V roce 1934 výstava ovoce a medového pečiva

V roce 1960 výstava ovoce

V Roce 1985 výstava včelařská společně se svazem č. zahrádkářu

 

A ještě jména funkcionářů, kteří byli ve funkci déle než dvacet let.

Josef Okrouhhlý   jako jednatel,pokladník předseda rev. kom. - 21 let

František Hezina   jako pokladník - 21 let

František Flieger   jako předseda - 22 let

Slavomír Jelen      jako pokladník , jednatel - 30 le

Josef Roubíček    jako předseda, jednatel - 31 let