V zahrádkách a v sadech dozrává ovoce, v přírodě rozkvétá ocún. Ptáci se chystají k odletu, vlaštovky se houfují na drátech. Den se krátí, noci se prodlužují. I ve včelstvech se mění způsob života. V čely vyletují z úlů podstatně později, snůška v přírodě se vyskytuje již velmi poskrovnu. Ještě kvetou slunečnice, rozkvétají strniskové směsky.V nich zvláště hořčice bílá nabízí včelám větší množství pylu i nektaru, ale snůška již ustává. Přicházejí chladnější noci.Včelař i rychle dodávají včelstvům cukr ke zpracování na zimní zásoby. Včely si upravují zimní sedliště. Mladé matky omezují kladení. Včelstvo končí s výchovou plodu. Přeměna se děje nejen ve včelstvu, ale i u každé včely zvlášť. Přebytečné výživné látky se u nich ukládají v buňkách do tzv. tukových tělísek, z nichž budou čerpat sílu k výchově plodu v před jarním období. Přicházejí první mrazíky, včelstva se na noc stahují do chumáče v sedlišti. Přes den se opět chumáče uvolňují a jednotlivé včely ještě opouštějí úl. Létají pro vodu. Voda je i v tomto období důležitou složkou v jejich životě. Včelař musí počítat s tím, že i na podzim bude vykonávat potřebné zásahy do včelstva. Půjde především o kontrolu stavu včelstva a o boj proti parazitu - roztoči Varroa jacobsoni. Na dno úlu po celé jeho ploše pokládá podložky, na něž se bude zachytávat spad z prostoru zimního sezení včel a také spad po ošetření včelstev pro veterinární vyšetření. Jakmile přijdou první mrazíky, včelař i včely uteplují. Nejdůležitějším zásahem je zabránit možnosti průvanu v prostoru, kde včely budou přežívat zimu. Je však nutné zajistit dostatečný přístup čerstvého vzduchu z prostoru česna. změny teplot, činnost včelařů, ale také tu skutečnost, že do zahrad, do blízkosti včelínů se začínají stahovat sýkory a již předem pro ně připravme na místě odlehlém od včelína zimní krmítko. Nebudou rušit včely ze zimního klidu. Ten pak bude pro včelstva velmi důležitý