Tak přátelé i v naši oblasti se jaro probudilo a i nám včelařům přineslo radost.

Jako každé jaro i letos se prví ze sněhu vyklubali sněženky a po nich bledule. Jsou rozeznatelné jenom podle skvrny na okvětních lískách. Sněženky ji mají zelenou a bledule žlutou. Pak na předzáhradkách vykvetl šafrán a už kvete první strom kterého květy svítí stříbrnou barvou svých kočiček. Je to jiva. Dokud je bílá, není ještě pro včelky lákavá. Ty si ji začnou všímat důkladněji, až když začne od spodní strany žloutnout. Mezi tím nám odkvetla první pylodárná rostlina líska obecná, po ní se k životu probral podběl lékařský, olše lepkavá a osika obecná a pak tiše skoro nepozorovatelně začali naším očím dělat radost kvetoucí vrba jíva, jaterník podléška, modřín opadavý, jilm horský, topol černý, srska obecná, vrba bílá, javor mlíč a jasanojavor peřenolistý. Ale včelařské oko hledí trochu dál. Hledá květ pampelišky, trnky, třešně, buku  lesního, čeká až se v plném květu objeví  višeň obecná a hrušeň obecná, to jsou známky plné snůšky. Pocit radost ještě umocní připravenost  včelaře a včelstev na tuto snůšku. Již máme za sebou první etapu předjaří a to kontrolu česen, poslech včelstev, vložení stropních folií, někteří z nás i odběr řízků a roubů. Máme za sebou i druhou etapu předjaří a to výsadbu řízků i dřevin, drátkování rámků, předjarní prohlídky, nátěr plodu při silném napadení, zatavování mezistěn, první přidání mezistěn a pravidelnou kontrolu síly včelstev a jejich zásob. Pak už čeká včelaře jenom maličkost a to rozšiřování včelstev, nasazování medniků a jejich kontrola, udržení včelstev v nerojové náladě, tvorba oddělků, ranní chov matek. Ale o tom už zase někdy jindy.